Já ti zabrnkám

Nejslavnější balady říjnového jubilanta!

Brzy pětasedmdesátiletý Václav Neckář si v minulosti právem vydobyl uznání za energicky taneční písně, ale balady jsou jeho skvělou druhou tváří. Tato kompilace, ve spolupráci se zpěvákem sestavená a rozsáhlým textem opatřená Milošem Skalkou, to jasně dokazuje: od roku 1965 patřily pomalé songy k pravidelné součásti Václavova úspěšného repertoáru.
 

Na toto 2CD se jich vešlo téměř čtyřicet, od Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě až po aktuální Andílku náš. Vedle převzatých skladeb typu Lady Jane, Massachusetts, Suzanne nebo Chci tě líbat se časem ukázalo, že Neckářovo pěvecky potřebně křehké a hereckým talentem podpořené podání je výzvou také pro domácí autory. Hudebně i textově kvalitně, zprvu z pera například Bohuslava Ondráčka, později Oty Petřiny nebo bratra Jana, se urodily další velké hity. Bylo o čem zpívat, když mnohokrát Zdeněk Rytíř, ale také Jan Schneider, Ladislav Kantor a další psali texty přímo pro tohoto konkrétního interpreta.

Návrat po těžkém onemocnění byl v roce 2005 příznačně oslaven baladou Oči koní, s obrovským ohlasem se o šest let později setkala píseň Půlnoční od autorů věkově i stylově zdánlivě velmi vzdálených. Pilně koncertující Václav Neckář stále dokáže roztancovat celý sál, jeho pódiově nabízené pomalé písně však mají silné kouzlo moudrého stáří, naplno prožitého života, citu pro dramatičnost i nepředstírané něhy v kontaktu s publikem. Také proto byla k oslavě 75. narozenin vybrána právě tato část repertoáru, plná velkých hitů i písniček důležitě doplňujících Neckářův baladický portrét.