Na toulkách pod oblaky

Již několik let přemýšlím o tom jak zachytit tu prchající atmosféru, kterou jsme zažívali v aeroklubech v 60.-70 letech minulého století, v době, kdy Orlíky vládli našemu nebi. Tak jako já hltám vše co o létání u nás někdo napíše, věřím, že se mezi čtenáři najdou takoví, které zaujmou následující stránky, na kterých jsem se snažil zachytit nezapomenutelné okamžiky spojené s létáním na kluzácích ve druhé polovině 20. století. Díky přízni osudu jsem se mohl řadu let věnovat sportu, který mne od útlého mládí fascinoval a svou dramatičností překonal moje očekávání. Bezmotorové létání je sport, ve kterém o vítězi nerozhoduje síla svalů ale rychlost a správnost rozhodnutí a těch musí pilot kluzáku vykonat během jednoho přeletu desítky. Každý přelet je napínavé drama s otevřeným koncem, a ty nejnapínavější okamžiky probíhají nejčastěji bez diváků. Síla zážitku je tak mocná, že úspěšný přelet, při kterém se pilot často dostává nad úplně neznámé kouty naší krásné země, naplní pilota nádhernými vzpomínkami na mnoho dalších let. Proto se chci podělit s ostatními o tu hromadu štěstí, kterou s sebou stále nosím a taky poděkovat všem, kteří mi umožnili část mého aktivního života takto naplnit. Díky partě na letišti jsem se naučil vycházet s nejrůznějšími lidskými povahami, pěstoval si trpělivost ale i rozhodnost v jednání a kreativnost v myšlení. Měl jsem několikrát možnost létat na soutěžích v bezmotorovém létání se špičkovými československými plachtaři. Každý let v jejich blízkosti mi přinášel nové poznatky a jsem velmi rád, že jsem mohl tyto okamžiky prožívat.

Bezmotorové létání je sport, ve kterém o vítězi nerozhoduje síla svalů ale rychlost a správnost rozhodnutí a těch musí pilot kluzáku vykonat během jednoho přeletu desítky. Každý přelet je napínavé drama s otevřeným koncem, a ty nejnapínavější okamžiky probíhají nejčastěji bez diváků.